Tento text byl zpracován kolektivem autorů pod vedením Mgr. Jiřího Šmídy, Ph.D.
Cílem vzdělávání v oboru zeměpis/geografie je budování geografického myšlení zahrnujícího kompetence prostorově (geograficky) myslet a jednat. K tomu žáci potřebují mimo jiné efektivně a kriticky využívat digitální technologie a zdroje digitálních dat a informací. Součástí je požadavek na dovednosti pracovat s prostorovými daty a informacemi ve smyslu jejich získávání, manipulace (správy), analýzy, hodnocení. V neposlední řadě je požadavek na využití prostředků pro komunikaci a sdílení dat a informací v prostorovém vyjádření (modely geografického prostoru, nejčastěji mapa). Možnosti oboru ve smyslu podpory rozvoje digitálních kompetencí spatřujeme ve dvou směrech:
- V souladu s RVP lze sledovat ve vzdělávacím oboru zeměpis/geografie vzdělávací cíle směřující ke znalostem a dovednostem pracovat s geografickými daty, a to v analogových i digitálních formátech (tematické celky Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie, částečně Terénní geografická výuka, praxe a aplikace, Geografické informace a terénní vyučování). Zde je možné považovat osvojované znalosti a dovednosti jako zásadní součást digitálních kompetencí obecně. Mezi vzdělávací cíle těchto celků patří i digitální kompetence (práce s geografickými daty v digitálním formátu a s nástroji pro jejich tvorbu, správu atd.). Terénní formy výuky pak představují příležitost přirozeně začlenit další metody získávání geografických dat a informací zahrnující další digitální technologie relevantní pro geografický průzkum krajiny (především pak polohovací družicové systémy GNSS, měřicí soupravy pro zjišťování základních fyzikálních a chemických vlastností prostředí ve spojení se zaznamenáním polohy měření, pořizování dokumentační fotografie mobilními zařízeními typu smartphone a tablet).
- Vzdělávací obor zeměpis/geografie obsahuje další tematické celky zaměřené na geografické zákonitosti, kde lze digitální kompetence budovat a upevňovat přirozeným používáním digitálních geografických dat a webových (digitálních) map jako pomůcek vzdělávání doplňujících jejich analogové obdoby (učebnice a mapy, atlasy) s využitím výhod a příležitostí digitální formy a webového publikačního prostředí (multimediálnost digitálních map). Zdroje digitálních geografických dat by měly přirozeně zahrnovat ostatní formáty (jako tabulková, textová, obrazová zahrnující fotografie nebo schémata).
Oblast 1: Informační a datová gramotnost
Cílem geografického vzdělávání je jak osvojování dovedností hledat geografická data (v digitálním formátu) pro tvorbu map a dalších geomédií (grafy, tabulky, schémata), tak získání informací pro posuzování kvality prostředí a vysvětlení prostorových zákonitostí. Analýza dat je očekávatelná na úrovni přiměřené věku jako součást didaktických metod v ostatních tématech (např. porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, posoudí, jak přírodní podmínky souvisejí s funkcí lidského sídla atd.). Příkladem digitálních geografických dat je webová mapa. Rovněž lze začlenit práci s dalšími geomédii jako jsou fotografie, videa a animace.
Oblast 2: Komunikace a kolaborace
Webová mapa je vhodný prostředek pro sdílení prostorových dat a informací (např. Google Maps). Zcela přirozeným doplněním je využívání dalších formátů dat vhodných pro sdílení, jako jsou tabulky, grafy, fotoalba, ostatní geomédia. Webová mapa může být také nástroj/prostředek pro vzájemnou kolaboraci.
Oblast 3: Tvorba digitálního obsahu
Webová mapa slouží také jako prostředek pro publikování prostorových dat a informací (např. trasa výletu, místa navštívená o prázdninách). Dále je tedy přirozeným prostředkem správy geografických dat a jejich zdrojů, jako jsou databáze s tabulkovým uspořádáním dat a grafy. Webová mapa může být také nástroj/prostředek společné tvořivé činnosti, vyjádření poznatků o hodnoceném prostředí a návrhů řešení vybraných problémů apod. např. při tvorbě mapy s příběhem (StoryMaps). Žáci tvoří inovativní webové mapy zachycující aktuální, problémové a jiné jevy v různých tématech.Při tvorbě vlastního digitálního obsahu se nabízí přirozené začlenění posuzování rozdílů ve věrohodnosti zdrojů dat, stejně tak jako návyky citování zdrojů geografických informací a dat použitých v prezentacích a v mapách apod.
Oblast 4: Bezpečnost
Žáci jsou poučeni a jsou si vědomi bezpečnostních rizik souvisejících s používáním technologií a technik určování polohy, sdílení vlastní polohy. V rámci výuky zeměpisu/geografie je možné se zaměřit na společenské vlivy na životní prostředí (vliv digitálních technologií na životní prostředí), a to v pozitivním slova smyslu. Geoprostorové technologie mohou napomoci ochraně životního prostředí zefektivněním metod sběru, správy a analýzy geografických dat, čímž lze dosáhnout efektivnějšího řízení opatření proti environmentálním rizikům.
Oblast 5: Řešení problémů
Žáci řeší technické problémy při využívání digitálních technologií (počítač, GIS software, mobil, GPS přístroje, tablet a příslušné aplikace). Žáci posoudí potřebu a možnost využití digitálních technologií při práci s geodaty, např. při výuce v terénu (navigace pro určení polohy, záznam trasy pochodu), vyberou a použijí vhodnou webovou mapu, digitální zdroj či aplikaci k identifikování, analýze nebo hodnocení aktuálních informací např. v místní krajině (digitální radarová data, jízdní řády apod.).
Oblast 6: Technologické kompetence
Mezi technologické kompetence žáků lze zařadit zvládnutí obsluhy aplikací pro tvorbu a sdílení webových map (Google maps, mapy.cz.) a znalost softwaru a aplikací pro jejich sběr, správu a prezentaci včetně sdílení (např. StoryMaps).