Možnosti rozvoje digitální gramotnosti v oboru Český jazyk a literatura

Tento text byl zpracován kolektivem autorů pod vedením Jany Vejvodové

Rozvoj digitální gramotnosti v oboru Český jazyk a literatura

Cíle vyučování českého jazyka se mění v souvislosti se změnami života, které přináší internet a digitalizace.  Žáci by měli být schopni samostatně se orientovat v digitálním prostředí, vyhledávat informace a kriticky je hodnotit. Mohou využívat různé digitální technologie, vyhledávat na internetu informace  z nejrůznějších tematických okruhů, mohou tak pracovat na svém vlastním sebevzdělávání a na své sebekontrole. Je třeba, aby si žáci takto nabyté informace uměli ukládat a organizovat a aby je dokázali sdílet.

Ke změnám dochází i v oblasti tvůrčí činnosti. Žáci  mají k dispozici velkou variabilitu prostředků, kterých lze využít, multimédia  i kombinace různých formátů. Mohou vytvářet a upravovat mediální obsahy, publikovat na sociálních sítích, blogovat,  pracovat s obrazovým materiálem, tvořit videa, audia, prezentace atd.  Dochází i ke změnám v pohledu na oblast psaní. Žáci mohou komunikovat a spolupracovat prostřednictvím digitálních technologií. Je velmi potřebné, aby pochopili etické aspekty on-line komunikace a spolupráce.

Vzdělávací obor Český jazyk a literatura poskytuje možnosti pro rozvoj digitálních kompetencí zejména z následujících oblastí Rámce digitálních kompetencí učitele:

  1. Informační a datová gramotnost,
  2. Komunikace a kolaborace,
  3. Tvorba digitálního obsahu.

Všechna výše jmenovaná témata, která ve výuce najdou uplatnění, mohou obsahovat prvky ze zbylých čtyř oblastí digitálních kompetencí, kterými jsou: 4. Bezpečnost, 5. Řešení problémů a 6. Technologické kompetence.

Uvádíme příklady rozvoje digitálních kompetencí ve třech oblastech.

  1. Informační a datová gramotnost
  • Žáci vyhledávají informace v různých digitálních zdrojích.
  • Odborné informace podle studijního zaměření vyhledávají ve specializovaných databázích (v katalozích knihoven, v databázích odborných článků apod.).
  • V Internetové jazykové příručce si ověřují správný pravopis určitého jevu, v případě potřeby zjišťují význam neznámého slova odkazem z Internetové jazykové příručky do elektronické verze Akademického slovníku cizích slov, Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost či do Slovníku spisovného jazyka českého.
  • Žáci posuzují důvěryhodnost informací např. z hlediska důvěryhodnosti elektronického zdroje. Žáci ověřují na internetu pravdivost tvrzení uvedených v komunikaci na sociálních sítích. Odlišují emotivní texty od faktů. Identifikují argumentační fauly a argumentační klamy.
  • Žáci ukládají získané informace pro snadné znovuvyužití formou záložek nebo aplikací (Diigo, Evernote, Onenote). Ve školách s ekonomickým zaměřením mohou žáci získat dovednost, jak uchovávat dokumenty pro další použití, na příkladu zakládání on-line faktur.
  1. Komunikace a kolaborace
  • Žáci volí funkčně jazykové prostředky vzhledem k webovému komunikačnímu prostředí či platformě. Využívají digitální šablony, např. pro strukturovaný životopis. Osvojují si dovednost psát e-maily oficiálního charakteru.
  • Učitel může vést žáky k tomu, aby při skupinových aktivitách pracovali prostřednictvím sdílených dokumentů nebo aby si založili cloudové úložiště, v němž budou sdílet studijní materiály.
  • Žáci si osvojí komunikační zásady a postupy pro komunikaci s orgány státní správy. Při výuce administrativního funkčního stylu si žáci osvojují dovednost vyplňovat elektronické formuláře. Žáci mohou odpovídat na otázky v anketách na stránkách obce, zapojují se do skupin v sociálních sítích založených místními komunitami.
  • Při zadání společného projektu by žáci měli umět pracovat ve sdílených složkách a pracovat tak, aby si pomáhali, organizovali se navzájem. Jako nejvhodnější a nejdostupnější řešení se nabízí Google disk nebo jiné cloudové formy. Lze využít on-line dostupné aplikace jako např. cluster.
  • Žáci vhodně volí jazykové prostředky vzhledem ke komunikační situaci, komunikačnímu prostředí či platformě a vzhledem k adresátovi. Dokáží pojmenovat i respektovat obecná pravidla netikety i pravidla netikety pro různé komunikační platformy (blog, diskusní fóra, sociální sítě, hry, chat, e-mail). Trénovat netiketu lze dobře prostřednictvím psaní komentářů na blogy.
  • Žák je schopen vytvářet svou profesní digitální identitu (např. založit a spravovat svůj profesní profil na LinkedIn a na dalších profesních sítích). Na základě řešeného tématu si žák uvědomí možné důsledky každého komentáře na sociální síti jako součásti digitální stopy.
  1. Tvorba digitálního obsahu
  • Ve slohové a komunikační výchově žáci píší, vytvářejí digitální obsah v některém textovém editoru. Žáci by neměli být závislí na jedné aplikaci, proto je vhodné vnímat základní principy aplikací kancelářského balíku a např. další verzi brát jako variantu téhož programu. V souvislosti s výukou odborného stylu si žáci osvojují i základy typografie a formátování odborného textu. Na základě získaných informací žáci vytvoří dokument, prezentaci, nástěnku apod. Vhodně kombinují formáty, včetně odkazů na film a audio.
  • Lze vytvářet přímo e-knihy, pracovat s blogem, jednoduchými webovými stránkami (Webnode, Weebly, Google Sites). Žáci mohou používat různé aplikace pro psaní pozvánky (Canva, Adobe Spark aj.). Mohou namluvit podcast atd.
  • Informace o četbě mohou žáci zakládat do on-line čtenářských deníků.
  • Žáci mohou např. doplňovat či opravovat již existující hesla na Wikipedii, zejména hesla týkající se odborného studijního zaměření.
  • Žáci odkazují na zdroje informací, citují v souladu s citační normou, při vkládání obrázků do dokumentu uvádějí licence obrázků. Užívají on-line generátor citací na citace.com. Seznamují se i s možností vytvářet citace z Wikipedie (citace článku), při využití vyhledavače Google si osvojují rozšířené vyhledávání podle typu licence.