Tento text byl zpracován kolektivem autorů pod vedením Mgr. Jiřího Šibora, Ph.D.
Chemie kooperuje s digitálními technologiemi snad už od aplikace prvních integrovaných obvodů, možná i prvních tranzistorů. Nachází uplatnění na poli vědeckého výzkumu například při prozkoumávání průběhů chemických reakcí, pojmenovávání chemických individuí, výpočtů ab initio reaktivity či biologické aktivity. Není tedy s podivem, že digitální technologie našly uplatnění i v chemickém vzdělávání všech typů škol, snad vyjma škol mateřských.
Na základních školách zavedení digitálních, resp. informačních technologií do výuky chemie umožňují vyhledávat vzorce a názvy chemických sloučenin, případně pravidla pro tvorbu anorganického i organického názvosloví z elektronických zdrojů. Stejně tak umožňují získat relevantní informace využití nejdůležitějších anorganických a organických sloučenin a jejich vlastností. Žáci mají možnost seznámit se a porovnat různé způsoby tvorby a aplikace názvosloví chemických sloučenin. Žáci si mohou vytvářet databáze struktur vybraných chemických sloučenin za jednotlivé skupiny látek za účelem vyvození chemických vlastností těchto látek a tyto také srovnávat. Žáci si sami vytvářejí digitální materiály použitelné na vlastních webových stránkách pro prezentaci v oblastech vlastního zájmu. Žáci dokáží vytvořit jednoduchou prezentaci. Dokáží průběžně doplňovat vlastní prezentace nebo webové stránky o další prvky, jako fotografie, obrázky, chemické vzorce, schémata, animace atd. Pro zvolenou kategorii anorganických nebo organických látek umí vytvořit prezentaci a databázi pokusů, které obsahují informace o vlastnostech, reaktivitě a bezpečného nakládání s chemickými látkami. Umí vytvořit “bezpečnostní list”. V oblasti žákovských chemických pokusů digitální technologie umožňují nejen vyhledávat především nebezpečné pokusy a tyto sledovat, ale i vytvářet sady pokusů (např. tvorbou karet pokusů), natáčet chemické pokusy a pracovat s nimi. Žáci dokáží samostatně nebo s přispěním učitele propojit laboratorní přístroje (např. pH metry, spektrofotometry apod.) a jiné pomůcky kompatibilně s digitálními, příp. mobilními zařízeními tak, aby nepředstavovaly bezpečnostní riziko pro uživatele, ani zařízení samotné. Uplatnění lze najít i na půdě zkoumání submolekulárních struktur stavby hmoty. Žáci porovnávají nebo konfrontují vyhledaná data z různých zdrojů, porovnávají obrazové materiály z hlediska historického vývoje znalostí o stavbě hmoty, vyhledávají a porovnávají odlišnosti u periodických soustav z odlišných zdrojů a zjišťují jejich příčinu a význam. Žáci tvoří animace modelů částicového složení hmoty, atomů, molekul a jejich modelů a k tomuto účelu používají příslušné softwarové nástroje. Typicky v prostředí ChemSketch. Žáci mají při stahování textů a fotografií atd. na zřeteli autorská práva a vlastní zodpovědnost za nakládání s cizím datovým obsahem. Jedná se především o stahování záznamů chemických pokusů a obrázků do karet pokusů či chemických protokolů.
Výuka chemie skýtá ve středním vzdělávání četné možnosti pro rozvoj digitální gramotnosti žáků. Navazuje na kompetence získané na základních školách. U žáků středních škol se již předpokládá vyšší míra dovedností v používání digitálních technologií, které lze díky odbornější formě výuky dále rozvíjet a prohlubovat. Střední školy již disponují zařízeními a přístroji, které lze pomocí digitálních technologií ovládat, nebo se samy do této kategorie řadí. Lze s jistotou konstatovat, že bez hlubších dovedností v ovládání digitálních technologií se již při studiu přírodních věd nelze obejít, neboť rozvoj přírodních věd je již přímo podmíněn právě rozvojem digitálních technologii. Žáci vyhledávají charakteristiku, chemické vlastnosti, reaktivitu a využití konkrétních zástupců jednotlivých skupin látek, jejich derivátů a konkrétních chemických individuí. Dohledávají mechanismy chemických reakcí a podmínky, za kterých budou tyto reakce probíhat. Mají možnost v zahraničních odborných článcích na internetu dohledat, data nedostupná v česky psané odborné literatuře. Kriticky hodnotí dostupné chemické internetové zdroje a rozlišují jejich odbornou kvalitu. Žáci již samostatně vytváří vlastní digitální materiály a v této podobě jsou připraveni poskytovat vyučujícím výsledky své práce, jako např., protokoly, výsledky měření, pozorování, vlastní poznatky, rešerše, seminární práce atd. Vyhledáváním možných příčin neúspěchu v praktické např. experimentální oblasti studia chemie optimalizují praktické laboratorní postupy. Vyhledáváním chybného nebo nerelevantního obsahu v materiálech z oboru chemie uložených na různých webech a upozorňování na chyby a nedostatky v odborné stránce těchto materiálů rozvíjejí svoje kritické myšlení.